Jihomoravský kraj

První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu, tyto byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení je z doby kolem 5. až 7. století.

První zmínky o Brně jsou v Kosmově kronice již roku 1091, roku 1243 byla městu udělena práva městská a v roce 1292 bylo uděleno právo volit rychtáře. O padesát let později se město stává významným moravským městem, stává se totiž trvalým sídlem moravských markrabat, zasedá zde zemský soud a byl zde postaven hrad Špilberk. V 15. století bylo město obléháno husity, zůstalo baštou katolictví.

V roce 1641 se stalo hlavním městem Moravy, byly sem přemístěny Zemské desky a trvalé vyřešení sporů náleží až Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem Brnu trvale. Mezitím, v letech 1643 a 1645, bylo Brno obléháno švédskými vojsky pod vedením generála Lennarta Torstensona. Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšiřováno připojením 20 okolních katastrálních území. V letech 1859-1864 byly zbourány městské hradby a v letech 1896-1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace, při níž bylo mnoho domů zbořeno. Roku 1919 pak došlo ke druhému výraznému rozšíření Brna o další obce.

12. září 2010 se v Dolních Heršpicích a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice, o těchto snahách podrobněji pojednává článek Dolní Heršpice-Přízřenice.

Památky: Hrad a pevnost Špilberk s okolím v historickém jádru Brna, Vila Tugendhat, dílo světoznámého německého architekta Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. Století, Biskupský dvůr